Teď jsem si projížděla starší články, které jsem dříve na svém blogu napsala, tento text mě zaujal, trošku jsem ho přepsala a doplnila nějaké novější informace, myslím, že pro tuto dobu je velmi aktuální…tak zveřejňuju :)
"Staré metafyzické texty a moudra se v mnoha ohledech protínají v tomto:
Náš svět je tvořený různými světy.
Mezi hlavní světy patří tyto tři. Jeden svět je emocionální, druhý svět myšlenek a poslední je svět pocitů.
Když se tyto tři světy spojí, pak se mohou i hory hnout. A to doslova.
Spojená síla těchto světů je obrovská. V té chvíli můžeme změnit molekuly, atomy, realitu, všechno. V té chvíli jsme obrovskou sílou a máme obrovskou sílu.
Je to čistá energie, čistá síla, čisté duchovno, spiritualita, napojení na Vyšší sféry, stejně jako napojení na naše Vyšší Já, na náš vnitřní svět, kterým pak měníme svět kolem nás.
Tohle říkaly většiny starých textů, které duchovní guru, spiritualisti, po léta letoucí upravovali a přepisovali. Z toho vznikl onen slavný pojem Zákon přitažlivosti, který známe dnes.
Ve chvíli, kdy jsme takto napojení, na tyto tři světy, jsme manifestačními mistry. Můžeme si manifestovat cokoliv chceme.
V dnešní době, ač se tyto věci obecně ví, je to pro spoustu lidí stejně oříšek. Ve chvíli, kdy cítíte zlost, někoho pomlouváte, soudíte, jste daleko na míle od vašeho srdce, vašeho potenciálu, vašeho JÁ.
Každým dnem jsme doslova zaplaveni informace a sociálními médii a je pochopitelné, že je těžké si v takovém “komunikačním smogu” udržovat klidnou mysl, čisté myšlenky a vyhnout se srovnávání a souzení někoho nebo něčeho.
Máme tendence se bát, strachovat nebo nadávat, rozčilovat se nad různými zprávami. Když čteme, že jsme v recesi, že nás čeká zdražení potravin, nezaměstnanost, tak nás většinou přepadne strach, někoho deprese a úzkosti a v takovém stavu je těžké se napojovat na pomoc Vesmíru.
V dnešní době se navíc technologie zrychlují, máme k sobě tak moc blízko jako nikdy předtím a přitom dokážeme být od sebe tak moc daleko – naprosto odpojení v imaginární izolaci čtyř stěn, které jsou tvořené sociálními sítěmi a pocitů, myšlenek, které sami denně “vyživujeme” naši mysl, naše představy, naše strachy.
Lidské duše prožívají velké bolesti, roste počet lidí, kteří trpí depresemi, ročte počet sebevražd, zoufalých lidí.
A přitom je to v době, kdy bychom se měli mít nejlépe, co se kdy lidé v historii této planety měli.
Ano, svět nyní bojuje s Koronavirem, je to další utrpení zvlášť pro rodiny, kterým na tento virus zemřel někdo blízký a kteří jsou tímto virem jakkoliv zasaženi, ale na druhou stranu svět po staletí bojoval s různými viry, nemoceni, navíc válkami a já stále říkám, ano, to co se děje je strašné ale pořád je lepší tento virus než kdybychom byli všichni měsíce někde v krytu ve tmě v chladném podzemí s mininem jídla, minimem denního světla a denně nás někdo bombardoval. Nebo kdyby do každé vesnice nebo města kdykoliv mohli vtrhnout vojáci, znásilnili ženy a zabíjeli děti, mučili staré…pořád je ještě tohle pro mě nějak stravitelné.
I když zase, pokud bychom otevřeli větší diskuzi, která by na toto téma mohla trvat hodiny nebo dny nebo i déle J někdo by mohl říct, ale stejně se toto v některých zemích stejně děje, ty hrůzy…
Ano, ano, já vím – ale i tak: Chápete, co tím chci říct? Bavím se o tom světě na jaký jsme doposud byli zvyklí, jak my ho známe, světě, ve kterém jsme vyrostli.
Ve chvíli, kdy jakoukoliv bolest vezmete jako další důvod ke vzteku, k tomu být jedovatý, naštvaný na lidi, svět, jste ještě dál od krásy, která je tu pro všechny. Pro všechny, kdo ji přes vibrace vidí a přitáhnou.
Vaše srdce nikoho nesoudí, vaše ego ano.
Vaše srdce miluje svět, lidi, vaše ego kličkuje, intrikuje.
Ego se nás snaží dostat z bolestivých situací, chrání nás a přitom dělá velmi zlou službu. A to právě tím, že nás chrání a používá strach jako hlavní lék.
Pokud kličkujeme, utíkáme před našimi lekcemi, před bolestí, nechceme aby nás někdo zranil a jsme straaaaaašlivě až moc úzkostlivě opatrní (je ok být opatrný v rámci zdravých mantinel), tak si přitáhnete to, co nechcete, více lekcí, více bolesti.
Není to jednoduché, ale ve chvíli, kdy vaší bolesti požehnáte, vidíte ji jako cestu, nikoliv stopku, kdykoliv vaše neúspěchy vidíte jako světlo, nikoliv jako tmu, kdykoliv vidíte ty bolestné události, které se vám staly a dostaly vás do kolen, kdy tohle vše vidíte jako lekce, jako dar od Boha, který z vás udělá silnější lidi, vy sami budete požehnaní, stejně tak jako vaše další cesta.
Lidé napříč generacemi hledali krásu, hledali štěstí, hledali lék na všechno, hledali kámen mudrců, apod.
Ale vše už bylo dávno popsáno ve starých textech. V několik tisíc let starých textech, dál už se nic nemusí vymýšlet, vše má prazáklad v moudrech těch, co tu žili dávno před námi.
Ti, kteří uměli žehnat svým katastrofám a transformovali své lekce a bolesti ve svou sílu, uspěli. Snadněji přežili. Přežili osobní i přírodní katastrofy.
Požehnejte svému životu, tady a teď, žehnejte lidem kolem vás, žehnejte světu. Protože pak se vám bude dostávat více požehnání od okolí.
Zkuste se zamyslet nad vašimi třemi světy: emocionálním, pocitovým a myšlenkovým. Jak během dne fungují? Jak jdou spolu ruku v ruce? Jak se prolínají? Říkáte často něco jiného, než myslíte? Cítíte něco jiného, než dáváte najevo? Blokujete myšlenky a své emoce? Zakrýváte svou pravdu? Překrucujete pravdu? Děláte si iluze? Hrajete si na někoho, kým nejste? Nebo jsou to jen vaše emoce, které mají u vás stopku (třeba díky rozchodu, kdy vám někdo zlomil srdce)?
Nenechte nic a nikoho vás zastavit. Nenechte žádné bývalé lásky, zkušenosti, případné neúspěchy vás zastavit. Zkoušejte dál a dál. A když máte pocit, že už nemůžete, to je naprosto v pořádku. Není nikoho povinností se prodírat po cestě jeho života den co den bez zastavení až do vyčerpání.
Všichni máme právo na odpočinek, dát si pauzu, říct DOST, teď si potřebuju dobít baterky třeba naprostým nicneděláním – je to daleko produktivnější a vibračně lepší, než s vytřešenýma očima, vyplazeným jazykem se každý den mermomocí o něco snažit (jen třeba aby se neřeklo nebo protože prostě neumíte třeba jeden den nebo víc naprosto nic nedělat a díky tomu se cítíte blbě).
Víte, než budete chtít vpouštět jiné lidi, zážitky, situace do svého světa, první si ukliďte ve svých myšlenkách, emocích a pocitech. A také se energeticky vyčistěte.
Co převládá z minulosti, co je třeba nechat jít? Co je třeba pouze jen vytunit? Co vám vadí, co stále sebou táhnete z minulosti a ne a ne se toho zbavit (ať je to něco v myšlení nebo materiálního co vám už neslouží a spíše zabírá prostor).
Jak během většiny dne myslíte, jak o sobě přemýšlíte? Jak vidíte sebe a jak vás vidí ostatní?
Vyřešení a zodpovězení na tyto otázky vás dostane blíž k lepším manifestacím, kdy se budete snadněji dostávat do vortexu, vyšších vibrací a lepších energetických spojení.
Berte tyto otázky jako vaši další challenge, výzvu, k lepšímu porozumění sebe sama, našich světů. A ničeho se nebojte.
NEŘEŠTE ANI TAK SVĚT OKOLO VÁS JAKO SVĚT VE VÁS. PROTOŽE JAK SI TO V SOBĚ NASTAVÍTE, TAK SI TO VIBRAČNĚ ZAŘÍDÍTE I VE VNĚJŠÍM SVĚTĚ. VŠE FUNGUJE NA ZÁKLADĚ ZRCADLOVÝCH EFEKTŮ. CO MÁME V SOBĚ, TO MÁME KOLEM SEBE A NAOPAK.
Strach a bezmoc jsou ok, pokud jim zcela nepodlehneme. Pokud vás někdy tyto pocity přepadnou, nechte jim volný průběh, nedustejte a neignorujte je v sobě, to ani není žádoucí, není to zdravé. Ale nemá smysl tyto zlomyslné a negativní návštěvníky v sobě nechat až moc dlouho na návštěvě, pak se promění ve škůdce a denně mají pak hostinu s naším Egem, které má tyto události moc rádo.
Není na škodu se během dne zastavit a snažit se více komunikovat s naší duší, naším Já a postupně se učit rozeznávat hlasy škodolibého Ega a tichý hlásek naší duše, který je sice slaboučký ale má v sobě velké moudro, velkou sílu a nejlepší navigační systém na světě. "
Comments