V životě si stále nabíjíme "ústa" o dlažbu. Všichni. Někdo jednou začas, někdo je na dlažbě pořád. I tak se dá manifestovat, i tak se dá přes hrbolaté okliky, trnité cestičky dostat k vysněnému životu nebo i tomu, o kterém se nám ani nesnilo….
Já osobně mám za sebou strmé pády a život ve výšinách…velkou kariéru s velkým platebním ohodnocením vystřídal pád..to co jsem tak moc chtěla a dala si na "vision board" (harmonický vztah a dovolená u moře) se ukázalo jako chvilkové prokletí a Vesmír mě přesunul ne na krátkou dovolenou u moře ale do Austrálie k muži, který měl charisma ale jeho láska chutnala jako hořké kafe.
Z toho se vyvinula neuvěřitelná Životní cesta plná dalších obrovských pádů, rozčarování po dobu, kdy jsem začala děkovat Bohu za to, že mě přes tyto trnité cesty dostal k jinému myšlení, k jinému Já, k jinému přístupu, k jinému životu, který jsem si zamilovala a který bych nikdy nikdy nedostala, kdybych neprošla tím, čím jsem si prošla.
VESMÍR NÁS PŘES KARAMBOLY VYTAHUJE Z NAŠÍ KOMFORTNÍ ZÓNY, OTŘESE S NÁMI, NAŠÍM ŽIVOTEM A SNAŽÍ SE Z NÁS VYKLEPAT TO NEJLEPŠÍ, SNAŽÍ SE OBROUSIT NAŠE POHODLÍ, NAŠE HRANY, DOSTAT Z NÁS NÁŠ POTENCIÁL, KTERÝ NÁM DAL DO VÍNKU, DOSTAT Z NÁS NEJLEPŠÍ VERZI NAŠEHO JÁ.
Můj život celkově za posledních 6 let je plný zvratů, vášně, prozření, zrady, velké lásky, velkých podrazů, velkého bohatství, velké chudoby, depresí, obrovského štěstí, znovunalezení…je to příběh, který opravdu jednou sepíšu do knihy ale ještě je čas…ještě mi život píše zajímavé kapitoly, které postupně načerpávám a s radostí vstřebávám…
Vloni mi poslal do života krásný domeček, letos ještě lepší, útulnější, v nádherné lokalitě…před třemi měsíci jsem se přestěhovala…
Vloni jsem milionkrát žádala o práci, milionkrát mě odmítli, někde mi něco přislíbili, na něčem jsem pracovala, pak to nevyšlo, pak se na mě vykašlali a stále dokola…
Letos, když jsem nějaké sny vzdala a šla v rtmu "baby steps" jsem dostala malý džob v jedné hippie funky kavárničce jako media manager no a další pecka. Minulý týden jsem dostala nabídku na pracovní pohovor jako Outreach Officer pro město, ve kterém bydlím.
Západní Austrálie má velkou nezaměstnanost, přesto je to velmi bohatá země díky těžebnímu průmyslu, takže lidi si tady na dávkách dávaj pěkně do nosu, včetně drog, bohužel…pokud máte zájem, sepíšu mé dojmy ze života v Západní Austrálii, jestli chcete rady, tipy, cokoliv, je to prozatím můj domov poslední 4 roky, nevím jaké má Bůh se mnou další plány, ale ráda bych tu pár let, v této části Austrálie, ještě zůstala…
Odbíhám ale ještě to zkrátím, protože blog.cz nedovoluje moc dlouhé články…Ten džob jsem dostala.
Budu jako zatím jediná mít na starosti veškeré lidi s jakýmikoliv starostmi (je to government džob, žádná succesfull entrepreneur se nekoná ale všechno bude lol) - tohle je neuvěřitelná šance, jsem fakt poctěna důvěrou místních lidí a úřadů, že mi tuhle zodpovědnou práci svěřili…budou za mnou chodit lidi co mají problémy s financemi, drogami, alkoholem , domácím násilím a já jim budu pomáhat tím, že vyslechnu jejich příběh, nanaviguju je na místní sociální program, vládní pomoc, terapeuty, potravinovou banku, cokoliv bude potřeba…bud u tu pro potřebné…
Mé plány začít svůj byznys jsem na čas pohřbila, tohle mi rozehřálo moji duši, tohle je to, co jsem vždy chtěla dělat a take tohle beru jako začátek…area, ve které bydlím, takové lidi potřebuje (to si fandím ale je to tak), chci se více zapojit do místní komunity, komunitních projektů, dějí se zázraky v mnoha oblastech a to je zase na dlouho ale tím jsem vás chtěla podpořit a napsat, že I když million věcí nevyjde a pokud budete stále někam pokračovat, tak nakonec přece něco vyjde, Vesmír miluje lidi, kteří věří.
Já jsem tady začínala od píky, v oblasti, kde pokud nejsi Australan třetí generace, tak jsi nic…kde jsem hodně narazila na maloměšťácké myšlení ale na druhou stranu take na neuvěřitelné lidi, kteří mi velmi pomohli, motivovali a stále motivují, kteří se stali mou druhou rodinou…Vesmír mě vyhodil ze sedla a já jsem opět naskočila ale už jako jiný člověk.
Než si něco přejete, zeptejte se své duše, Vesmíru: KÝM SE MUSÍM STÁT, ABYCH MOHLA MÍT TO ČI ONO?
Protože nejdříve, abyste si cokoliv manifestovali, se musíte vibračně stát oním prvkem, který se vibračně napojí na jakékoliv přání.
Proto jsem loni tu práci nemohla dostat, nebyla jsem na ni vibračně připravená, musela jsem si ještě projít nelehkou cestou, která ze mě udělala člověka jakým jsem dnes a Já, v této podobě (hlavně vnitřní) rezonuji s plány Vesmíru, s touto úžasnou pracovní nabídkou a možností a teprve nyní, po roce usilovného zkoušení získat práci to vyšlo…když jsem to nečekala…jak to ostatně bývá…
Věřte, protože víra je všechno. Věřte v sebe, věřte v člověka, kterým se stáváte. Věřte v dobro, věřte ve Vesmír nebo v Boha, co je vám milejší, obojí je stejně, je to nádherná nejčistší energie, které bychom měli být vděčni a se kterou, pokud se naučíme spolupracovat, se dají vytvořit neuvěřitelné zázraky a úžasná dobrodružství.
P.S. To je foto mého "vypalovače" negativních energií zapíchnutého do soli smíchanou s posvěcenou vodou, který mám v ložnici :)
Comments