Svět vnitřní vždy udává tón světu vnějšímu, toho okolo nás.
Jak se říká, podívej se kolem sebe a zjistíš, co máš v sobě.
Častokrát si někteří říkají, proč stále potkávají stejné mizerné partnery, proč se stále trápí v lásce, i když zkusili už snad všechno a myslí si, že si uvědomili to či ono, jenže je jakoby něco stále házelo ještě navíc s fackou od života zpět, a to tam, kam nechtějí.
Můžeme hodně věcí změnit ale pokud nezměníme to, co máme uložené v podvědomí a co ovlivňuje naši vibraci, tak se v našem životě nezmění nic.
Tady je jeden z největších zabijáků lásky a nových začínajících vztahů, kteří si mnozí z vás nemusí ani uvědomovat, protože proč...protože vše běží v naší nevědomé úrovni a my to kolikrát nedokážeme rozeznat.
A jelikož je to moje velká zkušenost, takže píši a sdílím. Poučena z nezdarů s tím, že zažívám nové romantické pojetí lásky, kvalitnější a hlubší vztah, jaký jsem nikdy předtím nemohla ani přitáhnout do svého života, natož udržet, tak.....pojďme na to!
Co to teda je...co zabíjí lásku? Mimo jiné teda, ten seznam je větší ale tomu se budu postupně věnovat v dalších článcích. Tady jsou jedny z hlavních zabijáků:
ZÁVISLOST, NAŠE OČEKÁVÁNÍ a CHUŤ MÍT HNED VŠE VYŘEŠENÉ A HNED TO VYSVĚTLÍM.
Příklad. Konečně jste si někoho do svého života přitáhli. Juchůůů.
Když jste měli první rande, tak se vám ani moc nelíbil, Věci šly naprosto dokonale. Tak se vám začal líbit trochu víc a moc jste ho ani ten vztah neřešili. Všechno šlo skvěle. Do té doby, než jste se zamilovali.
Ale nic se přece nezměnilo, jen jste se zamilovali a on se od vás odtáhl a už vám neodpovídá na zprávy a máte pocit, že ho ztrácíte?
Ve chvíli, kdy se bavíte, berete toho muže, ono randění jako normální věc, tak to jde jako po másle. Tedy beru to z tohoto pohledu: přece jste toho hodni, proto je to normální, a to je zdravá vibrace. Teď nemyslím, když něco berete jako samozřejmost bez špetky pokory. To je jiná vibrace.
Prostě když věci neřešíte, nenimráte se v nich a vycházíte ze self konceptu, že jste toho hodni, že je to normální, protože když máte self koncept nastavený do zdravého sebevědomí a sebelásky, přitahujete zajímavé partnery, kteří jsou long term a stojí za to.
A ve chvíli, kdy onen self koncept je špatně nastaven, a vy se zamilujete, začnete se na něj vibračně stávat závislými a strašně to řešit a mít to hned vyřešené jakože vztah co nejdřív, chcete to mít s ním co nejdříve vyřešené a zaškatulkované, protože kámošky se stále ptají a vy ještě nevíte, jestli spolu chodíte nebo ne a už vás to začíná štvát a vy to všechno chcete hned jako malé dítě, když konečně dostalo vytouženou hračku...jenže vy ho chcete napořád a aby vám to taky i někde podepsal, to by bylo nejlepší a do toho začnete být nejistí, smutní, a představa, že by vám to nevyšlo, vás doslova zabíjí.
Tak se snažíte být víc cool, víc sexy, jíst méně, přemýšlet více, protože to chce přece nějakej ten plán. Že jo. My ženský máme rády plán a nejlepší, když ho sepíšeme s kámoškami. To je ještě lepší.
No a do toho začnete na oného muže či ženu myslet stále dokola, noci, dny, začněte v hlavě řešit a tak chodíme spolu, nechodíme, budeme vůbec spolu chodit, co jsem udělala špatně, to jsem asi tenkrát neměla říct...no aniž si to uvědomíte, dáváte toho člověka, co se od vás postupně odtahuje na piedestal a myšlenkami jste jen u něj a na onen vztah, který se zatím nekoná.
A on se konat nebude neboť jste to právě takhle zabili.
Vibrací, kterou ona druhá polovička přes nevědomou úroveň pocítila.
Zvlášť my ženský máme tendence mít jasno hned.
Ale sakra. Není dobrý nemít jasno nějakou dobu a fakt se jen bavit a užívat si?
Nevázat se hned na toho prvního, který nás vzal na večeři a DÁT SI NAČAS? Ne na sto let ale chvíli odstup, načas, nikam věci netlačit, nechat je volně být, užívat si, radovat se do toho ze sebe, jak skvělé jsme, ze života a ne jen z toho, že nám do života přišel chlap?
Proč máme některé z nás tendence se hned upnout na někoho , proč neprobádáme více teritorium...protože si nevěříme, že by nás někdo jiný vzal na rande? Že si nevěříme natolik, že si myslíme, že ho ztratíme, když se nebudeme snažit? Rozhodně nedoporučuju být ignoranti a hrát hry jako odepsat mu za přesně dvě hodiny a tři sekundy.
Kolikrát zabijeme skvělý vztah jen tím, že si nevěříme, že nevěříme tomu druhému, že chceme mít všechno hned, CHCEME NAŠE POJETÍ LÁSKY HNED, ani nejde o chlapa samotného ale o fakt, že CHCEME BÝT VE VZTAHU HNED TEĎ A ŽE TO NÁS UDĚLÁ ŠŤASTNÉ. Cože je další velký zabiják lásky.
Do toho jsme nejisté jeho chováním k nám a stále to v hlavě řešíme.
Co řekl, jak to řekl, co udělal, co měl udělat a co neudělal. A už je to pěknej tanec a matlajz v naší hlavě.
A sakra podruhý. A není jedno co udělal neudělal nebo udělá? Pokud to opravdu není nic zásadního, tak proč něco očekávat a být nasr...naštvaný za NAŠE NESPLNĚNÁ OČekávání?????
Není jedno jestli nám dá kytku anebo ne. Není dobrý se na naše očekávání vykašlat. Protože když se na to vykašleme, vibračně si tu pitomou kytku do života manifestujeme. A o kytce to není. Třeba vám na ruku nakreslí srdíčko a vezme vás na výlet. A ten co se honosí kytkami se honosí třeba i jinde. U jiné.....chce to změnit očekávání a perspektivu.
A kolikrát je dusno jen kvůli kytce. A pak že se na nás neusmál po ránu. A že lajknul nějakou buchtu na instagramu, která je vychrtlá, zatímco my špeky skrýváme zásadně pod ručníkem na pláži.
NA OKOLNOSTECH NEZÁLEŽÍ. Řikám to furt.
OKOLNOSTI SI VYTVÁŘÍME. Vibračně vytváříme.
Z VAŠICH NEJISTOT SI MANIFESTUJETE CHOVÁNÍ PARTNERA A VAŠI BUDOUCNOST S NÍM.
A POKUD JSOU VAŠE NEJISTOTY OPRAVDU VELKÉ A VY ŽIJETE JEN Z OČEKÁVÁNÍ A VAŠE HLAVA JEDE VÁŠ STARÝ PŘÍBĚH S VAŠÍM STARÝM MYŠLENÍM DOKOLA, TAK SE NEDOČKÁTE NIČEHO, MAXIMÁLNĚ DALŠÍHO ZLOMENÉHO ZRDCE.
Věřte si. Bavte se. Nedávejte jiné na piedestal. Nežijte ve starých příbězích.
A rozhodně vám doporučuju si poslechnout tenhle podcast. Link najdete tady
Dozvíte se v něm o něco víc. Jako vždy.
Tak do toho. Jste od toho jen o jeden nebo dva kliky. lol
Mějte se krásně, dopujte SAMI SEBE LÁSKOU A UKAŽTE JINÝM JAK BY VÁS MĚLI MÍT RÁDI. Ne přes nejistotu a chaos ale přes vaši zdravou sebelásku.
PAMATUJTE, ŽE VELKÁ LÁSKA SE VĚTŠINOU RODÍ Z VELKÉHO PŘÁTELSTVÍ. LÁSKA BY NEMĚLA BÝT USPĚCHANÁ, NEMĚLA BY PLNIT NAŠE OČEKÁVÁNÍ ve stylu hned teď, MĚLA BY BÝT ZDRAVÝM ODRAZEM NAŠEHO ÚŽASNÉHO JÁ.
MY NEMÁME NIKOHO DOPLŃOVAT, MY MÁME BÝT DOKONALÍ JAKO CELEK. MY BYCHOM MĚLI POTKAT NĚKOHO, KDO JE KOMPLETNÍ...KDO MÁ SVŮJ ZDRAVÝ SELF KONCEPT, JE VYROVNANÝ A MÁ V SRDCI PROSTOR PRO TO, ABY MILOVAL NĚKOHO JINÉHO A PROŽIL S NÍM PLNOHODNTÝ ŽIVOT.
A HLAVNÍ BÁZE JE PŘÁTELSTVÍ.
S mým aktuálním partnerem, který je spíše mým nejlepším kamarádem to máme nastavené tak, že je nám spolu krásně, že nás baví jeden druhého poznávat , nic neřešíme, a to je krásné samo o sobě a udržuje zdravou vibraci.
Před pár měsíci jsem byla doslova sexuálně posedlá po mém atraktivním fucking hot twin flame, se kterým to byla jízda. A ta musela skončit, protože taková jízda mi ubližovala a než jsem skončila v příkopě smutku a zoufalství, tak jsem to raději ukončila. Už v té době jsem věděla, že na základě self konceptu jsem si ho přitáhla, protože jsem se v té době cítila jako sexuální Bohyně. To jsem tleskala úžasem, jak jsem si ho manifestovala. Jako jupiii a teď se budu bavit. A do toho jsem s tím taky šla.
Jo, pobavila jsem se, hodně jsem se v tom vztahu nevztahu naučila, včetně postelových triků a toho co chci a co ne. Ale už jsem věděla, kdy to ukončit i když se mi sakra nechtělo. Jako fakt ne ale už když mi Vesmír začal posílat znamení, abych to ukončila, věděla jsem, že tady budu muset být za hodnout holku, že budu muset poslechnout, jinak zase dostanu od života přes držku, že si musim udržet si úroveň a že je na čase dát sbohem a odejít jako královna. Což jsem udělala.
Taky jsem věděla, že si vibračně odpuzuju budoucího soulmate, když jen stále v posteli skotačím s twin flame milencem, do kterého jsem se začala zamilovávat a být na něj závislá jako patnáctka na Justinu Bieberovi. A já věděla, že tohle nechci. Ale jako dobrou zkušenost jsem to brala.
Teď sice nemám twin flame ale myslím, že jsem našla soulmate. A to je pro mě daleko hodnotnější, krásnější, to se už ani nedá popsat slovy. Je to, jakobych našla svůj domov. nejsem poblázněná ale jsem šťastná a klidná.
Tak zatím pa.
xx
Sara