O té skutečné a pravé energii lásky a jak ji přitáhnout

O tomhle takhle přemýšlím skoro celý život. Co je ta skutečná, ta pravá láska a jak jí získat? Vždyť sama pracuju na energii lásky, někdy se v tomto směru snažím nalézt Kámen Mudrců a pak...někdy mi jakoby něco našeptá do duše, co ta ona silná autentická láska je, jak se cítí, a jak ji nalézt. A já odpovídám "Ano, ano, už vím a pak to časem zapomenu, ztratím se v překladu mé duše a zase jedu odznova ale nyní to chci rychle sepsat, než se to pokusí mé Ego přepsat a překódovat.

A prosím, nečekejte žádný velký objev v tomto článku, abyste nebyli zklamaní. Vše, co zde napíšu už dávno víte. K pointě se brzy dostanu.

Znám spousty lidí včetně mých klientů, co se věnují osobnímu rozvoji, pracují na sobě a učí se sebelásce, a ono nic..kolikrát několik let žádné výsledky...včetně mě...kolik let mi to trvalo, než mi to docvaklo.

A pak taky jeden příběh, který mě donutil usednout a napsat tento článek = k pointě se dostanu, jen to chvíli potrvá ale tohle je tak velmi důležité.

Už přes 15 let vykládám karty = je to můj velký koníček, nikdy jsem se tím neživila. Sama jsem ke kartářkám chodila a tady v Austrálii občas někomu {známý známého}, vyložím.

Včera jsem vykládala karty = dělám Lennormand v kombinaci s několika orákuly = paní, která u mě byla poprvé. Nic jsem o ní nevěděla, jen se zmínila, že se chce vyložit karty na lásku a pak že chce poradit, jestli ses má přestěhovat nebo ne...nic jiného mi neřekla.

A pak to začalo.

Vyložila následující karty = holub co nese psaní, hřbitov, karta Metly, dítě = pak tam byly další karty ale tohle byl základ.

Byla jsem z toho zmatená, protože karty nechtěly odpovědět na její otázky ale pomocí symbolů na kartách ji vrátily zpět do minulosti, do času a místa, která se jí hluboko zaryla do duše a to tak, že díky tomu se nemohla a posledních 6 let posunout dál..

Paní, jakmile viděla výklad, tak propukla v pláč.

Vyhrnula si rukáv a ukázala mi tetování na kterém byl pták, který jakoby z oka vypadl tomu, který byl na kartě, jakou si vytáhla.

Ukázalo se, že se před 6 lety stala tragédie, při které přišla o vnouče, navíc dcera s ní nemluví a paní, ač se snaží mít samu sebe ráda, tak za posledních 6 let je svobodná, potkává jen samé rozervané duše a vnitřně trpí, i když si myslí, že je ok a ani o tom neměla v plánu mluvit, chtěla jen vědět, jestli někoho potká a podle sebe už se k minulosti nechce vracet ale Vesmír jí to vyhodil přes karty = holka, tady je tvůj problém a pokud ho nezaobalíš do lásky, neodpustíš sobě a jiným a nezačneš se mít SKUTEČNĚ ráda, tak se nikam nehneš. My máme času dost, ty možná už ne, protože lidský život je tak křehký a tak krátký...tak co s tím uděláš?

Co tím chci říct: Že my si můžeme myslet, že jsme ok ale Vesmír, náš Osud, naše Lekce, Náš Životní Plán NIKDY NEOBALAMUTÍME. Navíc chci mluvit o té opravdové lásce.

Víte, za celý život jsem poznala stovky lidí, co se snažili mít samu sebe rádo ale hodně z nich skončilo u toho, že se trápili s afirmacemi, začali se hýčkat, jakože se tak nějak mít rádi ale ono nic. Žádné výsledky.

Tak jak to vzít za správný konec nebo spíše začátek?

Pokud někdo z vás vědomě dělá meditace, vědomě se snaží mít rád, hýčkat se, aby si vyléčil absenci sebelásky a lásky kolem sebe, pokud někdo vědomě odříkává afirmace a snaží se, tak tohle může fungovat ale bude to trvat déle, je to takové tlačení na pilu a navíc vás to často může házet zpět.

Víte, kdy ony zázraky, láska v mnoha podobách do mého života přišla? A ano, dostávám se k pointě.

Když jsem se nevědomě obejmula. Když mi hlas v mé duši začal říkat krásné a povzbuzující věci. Jen tak. Nečekaně. Kdykoliv. Kdekoliv.

Mám Tě ráda, Sáro. Jsi bojovník, holka.

Jen tak. Zničehonic.

Když jsem uměla s láskou v jakékoliv situaci jednat. To je tak součást naší cesty k Lásce a ke Zdroji, když umíme s láskou reagovat a umět se hájit či si být vědomý svých práv, svých hranic, svých zdravých hranic = kde moje hranice hodného krále Miroslava končí a kde začíná a když tam přivalí vojsko krále Kazisvěta, tak onen atak rozpustíme s noblesou, elegancí, nadhledem a LÁSKOU.

Tím myslím, že když nám do světa přijde mentálně nezdravý člověk, egoista, narcis, manipulátor ať je to žena či muž, tak většinou nemá šanci, protože na našich hranicích narazí.

Když sebelásku nevědomě PROŽÍVÁTE, tak se dějí velké věci, které možná ze začátku nezaregistrujete, ale pak je postupně začínáte nažívat, prožívat, nasávat, dýchat, vnímat, programovat do sebe, více do své duše, svého nevědomí a ony stopy lásky se zaplní do prázdných otisků stop ve vaší duši. Vyplní se láskou.

Mám kolem sebe lidi a já byla jednimi z nich, kteří roky na sobě pracují a věřte, výsledky mají ale trvá to a ještě je to takové vratké, nic moc...oni čtou všechny moudré knihy, jsou si vědomi, co mají dělat ale v nevědomé rovině mají nastavené vše jinak. Jsou to jako dva různé světy.

Sice ráno jdou na jógu a modlí se, meditují, jsou moudří a úžasní ale trápí se a stále neví...protože to berou jako práci, jako něco co chtějí a cítí že musí dělat, aby se někam dostali, aby se stali magnety na hojnosti lásku a štěstí...ale ono to často skřípe.

A pak jsou lidi, kteří tohle neřeší, baví se, smějí se, na ničem a nikom nelpí a v nevědomé úrovni k sobě promlouvají jen slova lásky, nesoudí se a nenechají soudy jiných je převálcovat. Mají zdravou hladinu sebevědomí, sebelásky, znají svou hodnotu, mají svou úroveň. A pak...vše jde tak nějak ve zdravé flow...go with the flow, jak ráda říkám.

Je dobré se snažit ale ještě lepší je se dostat do úrovně, kdy věci jdou tak nějak přirozeně...kdy si úroveň nevědomí podává ruku s vědomím..kdy je duše v naprosté harmonii s tělem a myslí.

Řekněme takhle...že třeba někoho potkáte...ještě na sobě pracujete, jste single a tohle nějaké setkání, kdy na někoho narazíte, vás tak nějak ťukne a vy se zamilujete...co dál...jaké máte myšlenky = nebo když jste dlouho single, myslíte hodně na bývalého, chcete se vrátit, emočně se vracíte do období, kdy vám někdy v minulosti bylo dobře = v tu chvíli tedy nemůžete využít sílu přítomnosti a tvořit budoucnost, když lítáte v minulosti a pak..snažíte se mít vztah..nakonec třeba s kýmkoliv a když někoho potkáte...začnete lpět na výsledku?

Ve chvíli, kdy v jakékoli rovině, ať jsme sami nebo ne, lpíme na něčem, na samotě, na odporu ze samoty, na bolesti, na minulosti nebo se ulpíváme příliš na budoucnost = a vyjde to s tím chlapem, kterého jsem právě potkala a zatím si jen píšeme?, vibračně vytváříme nejistoty, kdy vysíláme to, že náš život závisí na onom výsledku.

Vyjde to? No musí to vyjít a když ne, tak stojím za nic, svět se zhroutí, musím ke kartářce, psycholožce, řeknu to kamarádkám, musím mu napsat, vše vysvětlit, musí mě pochopit, já ho musím pochopit, musím se změnit, on už mě změnil...ne, ne...já ho změním, naše láska ho změní, vše se změní a pak..ach...ano, pak už bude dobře...pak bude velká láska, možná svatba a třeba děti a žili šťastně až do smrti.

Bleh.

Takhle. Když se bavíte, VESMÍR SE BAVÍ S VÁMI. Když máte radost, někoho potkáte, je to fajn ale vibračně vysíláte nezávislost ve smyslu, no když to nevyjde, svět se nezboří, protože i když to vyjde nebo ne, VAŠE HODNOTY, VAŠE SEBELÁSKA, VAŠE ÚŽASNÉ A AUTENTICKÉ JÁ ZŮSTAVAJÍ A VY JSTE SI TOHO VĚDOMI, tak věřte, že pak muži a nejen muži toto vibračně, nevědomě vnímají a víc je přitahují, jako magnet tito lidé...lidé vědomi si svých hodnot, lidé co mají vášeň k životu, mají zdravě nastavené sebevědomí a třeba nějaké koníčky, lidé co rozvíjí sebe a své talenty...takoví lidé jsou jak magnet na lásku a zázraky, protože jak na vědomé či nevědomé úrovni na ničem a NIKOM nelpí a v lásce, kterou si sami v sobě vytvořili, doslova plavou...taková hojnost lásky přitahuje větší moře lásky, kde je dostatek zdravého prostoru pro krásné vztahy.

KDYŽ LPÍME, TAK DUSÍME. KDYZ LPÍME, TAK NEROSTEME. KDYŽ NA NĚKOM, NA NĚČEM LPÍME, TAK NEVIDÍME SVĚTLO A ANI OSTATNÍ ANI NEMOHOU VIDĚT NAŠE SVĚTLO. LPĚNÍ... NAŠE SVĚTLO A NAŠI VNITŘNÍ KRÁSU DUSÍ.

A věřte, člověk ztratí, i když kolikrát nelpí. Ale to je Osud, Karma a taky Vibrace, taky Kolo Štěstí jak to vidím já v tarotu i když tarot nedělám.

CO MÁME V SOBĚ, TO NÁM NIKDO NEMŮŽE VZÍT. NIKDO. CO MÁME KOLEM SEBE, TO MŮŽEME VŽDY ZTRATIT, ALE TAKY PLATÍ, KDO K NÁM PATŘÍ, TEN PŘIJDE A NEODEJDE. KDO K NÁM UŽ NEPATŘÍ = TŘEBA SE UŽ NEROZVÍJÍTE, NEROSTETE = TAK ODEJDE.

UDRŽOVAT SI NAŠE VNITŘNÍ BOHATSTVÍ, NAŠE HODNOTY, NAŠI SEBELÁSKU, LÁSKU K SOBĚ, KE ZDROJI, K ŽIVOTU, JE CESTA K VĚTŠÍ HOJNOSTI, LÁSCE, POCHOPENÍ, SOUCITU, K NOVÝM KONEKCÍM, ZÁŽITKŮM A DOBRODRUŽSTVÍM.

TO JE KLÍČ K ONÉ PRAVÉ, AUTENTICKÉ LÁSCE.

Říká se, že přes den nám v hlavě proběhne přes 80 000 negativních myšlenek, v mililililililili xxxxxx sekundách aniž bychom je i postřehli. A to má dopad na naše vibrace, náš růst a náš vnější=vnitřní svět.

Ego si většinou jede to svoje blablabla a skáče do tichého hlásku naší duše, která je přehlušena a zavalena myšlenkami, které jedou na autopilota = každý den, stejné, podobné, stejný styl myšlení, stejné zvyky, miliony informací ze všech stran, blablablablablablablabla.

Pamatujte, že:

VESMÍR VÁM DODÁ NE, TO CO SI ZASLOUŽÍTE, ALE TO, KÝM JSTE.

Kolikrát to nejsou lidé kolem nás a ani okolnosti, kteří nám stojí v cestě, Kolikrát JSME TO MY SAMI, KTEŘÍ SI STOJÍ V CESTĚ ZA ŠTĚSTÍM A LÁSKOU. JSME SAMI SOBĚ PŘEKÁŽKOU DÍKY NAŠIM LIMITOVANÝM MYŠLENKÁM, VIBRACÍM A JEDNÁNÍ, KTERÉ SE OBČAS MŮŽE STRHNOUT DO HYSTERIE, KDYŽ JDE O LÁSKU A VZTAHY.

KOLIKRÁT MY SAMI CHCEME JÍT DO AKCE, KDYŽ ZROVNA TO POSLEDNÍ, CO JE DOBRÉ UDĚLAT, JÍT DO AKCE A JEDNAT..NĚKDY JE DOBRÉ MÍT ZDRAVÝ ODSTUP. Nepsat smsky, když nás zaplaví smutek, vztek, samota, lítost, strach, žárlivost..

Neřešit věci a vztahy, když jsme emočně na dně...

Vždy platí, že než se do něčeho pustíme, měli bychom si uklidit nejdříve sami v sobě. A jednat z místa lásky a ne strachu o ztrátu partnera, nebo strachu, že se k nám partner třeba nevrátí, kamarádka se na nás vykašle, apod....

Sama vím, kolik strašných chyb jsem před mnoha, mnoha lety udělala, když jediné, co jsem řešila, byly stále věci typu, má mě rád, nemá mě rád...pořád dokola..pak jsem jen vypisovala, stále něco řešila, hodnotila, vše, naprosto vše pocházelo z mých nejistot, strachu ze samoty...z ega...z pocitu kontrolovat situaci..mít situaci pod kontrolou...ale pokud sebereme kontrolu Vesmíru a snažíme se vše ukočírovat sami tím, že jen vytváříme myšlenkový, emoční a vibrační chaos, tak pak se dostaneme do spirály a sjedeme akorát tak zadkem dolů do bahna, ve kterém zůstaneme po krk sami, dokud se nevzpamatujeme a něco se sebou neuděláme. Dokud nepřestaneme stát sami sobě v cestě za štěstím.

Tak snad jsem to napsala trošku pochopitelně, vždy, když píšu články, jsem jak v takové polohypnóze, většinou je po sobě ani nečtu, i když bych správně měla...a i když je můj život teď jedna akce za druhou a času na blog málo, tak mě Vesmír donutil usednout, napsat a zveřejnit tenhle článek, který možná někomu tam...daleko ode mě...pomůže a nasměruje na správnou cestu.

Mějte se zatím krásně, myslím na vás a děkuji za maily a přízeň , MÁM VÁS RÁDA, xxxx